Tak. Nedávno jsem se u počítače hrozně moc nudila a rozhodla se něco napsat. Je to nuda. Je to o ničem. Snad žádnej básnickej přívlastek, žádná kchůlová metafóra. Nic. Je to jen taková rýmovačka pro děti, tak to neberte nijak vážně...
Když už tě život vůbec nebaví,
Vraní oko tě navždy zabaví,
Otevře se ti temná říše tajemna,
Ta nenávist neměla být vzájemná.
Nediv se, nemáš vyslovovat lživá slova,
Když víš, že smrt je náladová,
Když víš, že život není náš kamarád,
Ale šílenec, co nás nikdy nechtěl znát.
Šílenec, jehož smích nás obklopí,
Až Smrtka závoru odklopí,
Až nám pokyne její kostlivá ruka,
Ty vstoupíš do pekla, vražedná muka,
Horoucí oheň a bolestné kvílení,
Lidí, jež dřív bývali šílení.
Až tě Ďábel sám s radostí potrestá,
Pochopíš, že tudy neveda tvá cesta,
Ale to už ti nikdo nepomůže,
Už si nepřivoníš k okvětním plátkům růže,
Už se nestihneš za svůj čin omluvit,
Protože už nikdy
Nebudeš žít.
PS: Je mi zima na nohy...