Neboj, jednou dospěješ...

2. listopadu 2009 v 22:13 | Hate |  Mý osobní žvásty
Tohle mi nedávno s úšklebkem oznámila jedna moje spolužačka, narážejíc na můj odpor k líčení, balení kluků (přiznejme si, že i kdybych o to stála, se svojí držkou nemam šanci ani u slepýho) a povrchnosti.
Třeba se bojim... Bojim se toho, že jednou dospěju. Zní to debilně, většina děcek jsou natěšený, až budou dospělý a když jsou dospělý, jsou nasraný, že už nejsou děti. Já taky budu nakrknutá. Už jsem jen při tý představě. Co to sakra je, ta dospělost? Já nechci dospět! To snad radši skočim z okna než dopadnout jako dospělák!
Pan melancholik kdesi uvnitř mě otravuje každou volnou chvíli a já jeho očima pozoruju svět, kterej se za celej muj život nezměnil. Už mě to unavuje. Bejt důchodce znamená zapomínat, ztrácet svůj život před očima... a cpát se do MHD a řvát tam na mladší.

Bejt dospělák neznamená nic jinýho než chtít prachy a nějakou krávu (popř. debila, máte na výběr) do postele. Bejt teenager znamená prakticky to samý, akorát s větší porcí odmlouvání a menší porcí rozumu. A netvrďte mi, že to tak neni vždycky. Každej člověk někdy udělal něco špatnýho, každej a já taky. Jsme jen lidi a proto to tu vypadá tak, jak to vypadá. Proč jen nemůžem bejt dokonalý? To bych tu nemusela brečet nad rozlívajícim se mlíkem. Nad krvácející a plačící Zemí nemocnou tolika těžkejma chorobama, že je nedokáže vyléčit žádnej doktor světa. Proč je to tak? Proč lidi kradou a vražděj? Proč umíraj malý děti, ty jediný, který za nic nemůžou? Kdyby lidi byli navždycky schopný si uchovat dětskou duši, vypadalo by to tu jinak. Země by umírala dál, ale aspoň by jí někdo přines do postele bonbony, omalovánky s králíčkem Azuritem a ujistil, že bude dobře.
Moje milé spolužačky, jsem dětinská. Ale ne tolik, jak bych chtěla... Moje duše se už několik let nerozvíjí, takže na mysl malý holky kladou nároky jako na obyčejnýho teenagera. Musim se dívat na tenhle odpornej svět, když bych správně měla cumlat dudlík a gebit se na maminku. Vysvětlí mi někdo proč? Ne, řekla bych, že ne... Za svoje šáhlý myšlenky si můžu sama.
Ne, že by se mi podařilo vyjádřit všechno, co bych chtěla, ale to se vyjádřit nedá. A stejně to nemá smysl, takže to radši utnu.
PS: Slibuju, že příští článek už FAKTICKY bude normální, jakože se Rumplcimprcampr jmenuju!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jakou barvu má banán?

Žlutou 33.3% (44)
Fialovou 66.7% (88)

Komentáře

1 Tammy Tammy | Web | 3. listopadu 2009 v 20:05 | Reagovat

To co ti teď povím se ti líbit nebude xD A sice ti povím to, že ty si už myšlením dospělá, a na ten zbytek se vykašli, jestli spolužačky považují za dospělost malovat se a balit kluky... to je z prominutím právě onen znak puberty :D A to jak se "dospělí" chovají je tak hrozně, že nemají právo se tak ani nazývat... no to je vše co sem chtěla říci, přeber si to jak chceš

2 BeeZe BeeZe | Web | 3. listopadu 2009 v 20:32 | Reagovat

Jaká odporná barbína to zase byla?? Hrůza.

3 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 7. listopadu 2009 v 23:50 | Reagovat

Někdo nedospěje nikdy, ale to ty (pro tebe bohužel) nejsi..

4 Zombííík Zombííík | 18. listopadu 2009 v 16:00 | Reagovat

To slibovat nemusíš, protože tenhle byl zatím nejlepší, co jsem tu četla.
Máš pravdu.
A já mám pár poznámek. Vezmeme to popořadě...:
Ta první závorka je mi hrozně povědomá. A koneckonců, samotný název článku taky.
A já se právě tak bojím, že jednou dospěji. Za měsíc, proklatě, do háje, za měsíc mi už bude 18! To je hnus, já nechci!!! Jak pak mám být dětsky nevinná, když budu plnoletá?!? A vůbec, já nechci zodpovědnost. Bojím se jí. Už jenom to slovo ve mně probouzí negativní pocity. Je to dost hnusné slovo.
S těmi důchodci jsi to vystihla. Oni jsou totiž nas**** sami na sebe, že si ten život pos****, a tak když vidí někoho mladého, kdo ho má ještě slušnou část před sebou, probudí se v nich nedozírná závist. Aby to dali najevo, přetáhnou ho berlí (kupříkladu). Nebo mu vynadají, že je nepustí sednout, i když ten člověk stojí. To proto do těch tramvají lezou: Tam se ten vztek vybíjí nejlíp.
Nejenže je to odporné a taková nikdy být nechci, ale dokonce ani nebudu. Radši bych šla na Euthanasii (proč to píšu s velkým E?) a skončila to, než dopadnout jako ty ubohé trosky a být zlá.
To s tou Zemí je strašně smutné. Ale je to pravda. A nikdy se to nezmění. Tím pádem byl tenhle můj odstavec zbytečný. Jen jsem chtěla napsat, že se mi líbí ta myšlenka s omalovánkami a tak...
A teď to začne: Je rozdíl mezi dětinskostí a dětskostí. Myslím, že nechceš být dětinská, ale dětská. Dětinský je koneckonců i ten vztek důchodců, jejich obranné mechanismy to s nimi uhrají tak, že svalí vinu a bůhvíco ještě na všechny ostatní kromě nich, neopodstatněně a hloupě. A je to od nich dětinské, že se za to zlobí na ostatní, kteří s jejich hloupostí nemají nic společného.
Ale být dětský... To je to, jací bychom měli zůstat. Zachovat si schopnost divit se světu. Dokázat přemýšlet nad věcmi, které ostatním připadají samozřejmé. Strčit si tu arogantní vševědoucnost někam.
Nemusíš si svoje šáhlé myšlenky strkat nikam, protože šáhlé nejsou. Jsou přesně takové, jaké mají být, a já to moc oceňuji, souhlasím s Tebou a snažím se pochopit všechno najednou.
A hlavně nechci přestat být dětská.

5 Zombííík Zombííík | 18. listopadu 2009 v 16:00 | Reagovat

Jo a jinak Tammy má pravdu.

6 Lykao Lykao | Web | 1. ledna 2010 v 1:05 | Reagovat

Já se nebojím, že bych přestala být dítětem - má mysl se rozvíjí stále a hraji si s panenkami :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama