Tak. Skončily prázdniny a je tady zas ta mučírna, kterou učitelé rádi nazývají školou. Kdo z vás se tam těšil? No nehlaste se všichni... A stejně pochybuju, že u vás to může vypadat hůř než u nás, to už snad ani nejde. Že prej náš gympl patří mezi osum nejtěžších v republice, ale jak se tam potom vzali takový debilové? Achjo. Fakt už mě doráží, jak se mi gebí rádoby za mejma zádama, ale já je samozřejmě vidim a slyšim. To bych je fakt nejradši umlátila učebnicí na děják (jen pro vaše info - velká, tlustá, pevný desky).
Moje repráky furt blbě vrčej, jako bych jim něco udělala. Hm. Asi se jim nelíbí ta muzika, ale to už je jejich věc. Jednou jsou to moje repráky, tak budou hrát to, co jim jejich panička nařídí ať už chtěj nebo ne. Bláznim. Repráky přece nemůžou nic chtít, nebo ne? Možná se v noci proplížil někdo ke mně do pokoje a začaroval je. Bláznim ještě víc. Když já si nemůžu pomoct! Repráky mi hučej, počítač začne příšerně řvát kdykoliv do něj nacpu nějaký cédečko až se člověk bojí, že snad na místě bouchne. Aby toho nebylo málo, rupla mi šestá struna na kytaře, no chápete to? Tlustá éčková! To snad neni možný... Já jsem takovej pakůň... Už předtim jsem cvičila málo, páč brácha se furt musí učit, ale teď to bude teprv na houby... Vim, jak jsem líná a zapomnětlivá a že si ty nový struny koupim aspoň za půlrok. Bohové, já jsem fakt stvoření...






přesně jsem věděla, proč nějít na gympl..