17. července 2010 v 12:51 | Hate
|
Někdy v blízké minulosti (nevím kdy, mám paměť jak opilej, senilní důchodce s dírou v hlavě) se přes mé milované město přehnala vichřice, taková toho typu, jak jde člověk vyvenčit psa, jeho to odvane na Jamajku a pes se najde v Austrálii v gay baru.
DÍKY ZA NÍ! Už jsem měla plný kecky toho věčně pražícího sluníčka, kvůli kterýmu už člověk počítal vteřiny, kdy se z něj stane toast (jen přidat sýr s kečupem). A vůbec, to počasí na exkrement neni jediná věc, co mě na létě štve. A léto taky neni to jediný, co mě štve. Víte, kdyby někdo sepsal seznam 100 různejch činností, s největší pravděpodobností by mi 99,1 z nich lezlo krkem. Možná i víc. Ale to nic, teď se bavíme o létě.
Štve mě například ten všudypřítomnej hmyz. Já nevim, ale ty mouchy musí bejt snad naprosto blbý. Furt musej lítat do lidskejch domů, když věděj, že je tam čeká akorát nějakej psychopat a jeho kamarádka plácačka. Asi maj sebevražedný sklony, něco jako lumíci. Teda, v životě by mě nenapadlo, že budu řešit něco jako sebevražedný sklony much. Zrovna teď mi jedna slečna leze po koberci. Asi tentokrát počkám až vyletí. Už tak stačí, že mám tapety plný černejch mastnejch fleků a ještě abych po tom musela šlapat? Ne, dík.
Někdo by moh namítnout, že mouchy jsou taky boží stvoření, ale vzhledem k tomu, že já věřim, že nás stvořila Velká kuchyňská Kudla, může mi to bejt docela u konečníku.
Jinak, prázdniny trávim tak, jak by se trávit měly. Válim si šunky doma u počítače. Ale nemyslete si, že je to nějak jednotvárný, protože na počítači se dá dělat spousta věcí! Jako třeba prolejzat internet, hrát hry a... no tak dobře, je to jednotvárný. A? Je to můj život. Tak co, jednou ze mě bude tlustej zamindrákovanej suchar, jehož mozek už bude nastavenej jen na naťukání přihlašovacích údajů na ICQ a plácání much. To neni zas tak zlá budoucnost.
Mám náladu na pendrek, ne, že bych někdy mívala jinou, ale pokaždý to má jinej důvod. Jeden z těch důvodů pro dnešní den je, že někdy do dvou se v protější hospodě konala nějaká debilní akce typu "budem pouštět nějaký trapný disco písničky a sem tam do toho něco kecne moderátor s hlasem typu eunuch". Usnula jsem zhruba ve tři a v šest jsem se vzbudila, to zrovna byl ten jamajsko-australskej vichr.
A právě jsem si vybavila další věc, co se dá dělat u kompu - čumět na filmy! Za posledních pár dní jsem stihla první dvě série ajťáků a stáhla jsem si Monster od Dylana Morana. Měla jsem v úmyslu se na to podívat sama, ale řekla jsem si, že to nemůžu bráchovi udělat, když je na mě tak hodnej, znáte to - nenechá mě v klidu dělat jednu jedinou věc, furt mu musim nosit pití a tak.
Musim to zabalit, přichází k nám bouřka a já nechci o svůj počítač přijít natrvalo. Ne, že bych ho měla ráda, protože já nemám ráda nikoho, ale nemohla bych se pak podívat na Monster.
Tak ádios, přeju vám hodně vedra a tlustejch masařek.
Grrr, debilní blog.cz... Už se nepřihlásim ani na vlastní stránky >.< Jo, Ajťáci... Ale třetí sérka je taky krutá. Jinak vskutku vystihující článek, sestro... A Kudla se píše s velkym K! :D