Henri on toi toissa

16. srpna 2010 v 12:07 | Hate |  Mý osobní žvásty
Čekala jsem od Brutalu spoustu věcí. Třeba jak to bude dokonalý, že to bude nejlepší zážitek mýho života a bla bla bla... On je ale nesplnil.

Bylo to tam totiž mnohem úžasnější, než jsem si kdy dokázala představit. Ale popořadě, ok?
Ve středu večír jsme já a Miharu dorazily k Lobelii, jejíž dům byl naším útočištěm pro dalšího tři a půl dne. Většinu večera jsme prozpívaly, proječely, prokníkaly, prokecaly a projedly, což je zhruba moje představa ideální prebrutalový noci.
První den teď přeskočim, k tomu se vrátíme pozdějš. Druhej den jsme pořádně na ničem nebyly, neměly jsme náladu a když už, seděly jsme vzadu na zemi a vykvajzly se na nějaký poskakování v kotli. Ještě teď mě sere, že jsme nebyli na Catamenii a Kalmah, ale fakt se nám nechtělo nic poslouchat, jako by to nemělo smysl. Taky potom objasnim.
Prolezly jsme všechny místní stánky s hadrama. Samozřejmě, dle mých očekávání měli dvě poslední trička Childrenů co nebyly monstrózně veliký a jako první je objevily Lobelie s Miharu. Stihla mě z toho nejdřív deprese, ale což. Já to tričko POTŘEBUJU, takže si ho prostě seženu někde jinde no, možná zas zajedu do Bontonlandu nebo třeba přinejhoršim ho objednam přes net, ale to se mi moc nechce. Známe českou poštu. A poštovný se mi moc platit taky nechce.
Třetí den jsme stihly část Madder Mortem. Hlavně jsem slyšela celou mojí milovanou Where Dream And Day Collide, takže dobrý. Ta jejich zpěvačka má úžasnej hlas. Pak jsme zabraly první řadu na Moonsorrow, kterýžto byli krutopřísně super. V noci jsme hlídaly místo v první řadě Hypocrisy, jenže tam na nás vybafla nějaká ženská, že bysme měly radši poodejt, jelikož to bylo u dvířek a mělo se tam údajně tlačit spousta fotografů, což by pro nás nemuselo dopadnout dobře. Tak jsme zalezly o kousek dozadu. Fotografové se samozřejmě potom nekonali, takže jsme tam klidně mohly zůstat, ale to už je jedno. Nalezly jsme zrovna na debilní místo, kde se na nás furt někdo lepil a strkal. To se nám nelíbilo a opět jsme zalezly o kousek dozadu. Na Petera jsem sice celkem viděla, ale stejně jsem měla většinu koncertu zavřený oči - před hlavou mi stejně lítaly moje vlásky, takže přes ně by byl výhled na prd a bez házení kebulí by mě to tak nebavilo.
Odpoledne měli Hypocrisy i autogramiádu a my hodinu čekaly ve frontě na to, abysme akorát zřely, jak odcházej. Po nich nastupovali Diablo Swing Orchestra, tak jsem si aspoň od nich nechala podepsat ruku. Sranda je, že ty jsme nestihly kvůli čekání na podpis od Petera, ke kterýmu stejně nedošlo. A taky se s holkama rozhodlo, že bicák Hypocrisy je můj tajný otec, jelikož jsme si prej hrozně podobný :D Lobelie si ho totiž na autogramiádě vyblejskla (já mam dvě fotky Petera) a hned předchozí fotka jsem byla já, jak mě Lobelie kdysi vyfotila v Praze a vypadali jsme tam s Horghem prakticky stejně :D
A teď k tomu prvnímu dni. Hráli Ensiferum a hned několik mejch oblíbenejch songů, takže super. Jen je mi líto, že tam byli jen chvilku. Během Fear Factory jsme si zabraly místo ve zhruba sedmý řadě na Childreny, což bylo vzhledem k počtu lidí skvělý místo.
A právě to byl onen nejlepší zážitek. Children Of Bodom. V tu chvíli jsem se proměnila spolu s holkama na naprosto šílenou a uječenou fanynku. Bylo to nádherný, úžasný, dokonalý, perfektní, skvělý, bezchybný a dosaďte si ještě padesát tisíc dalších slov. Vidět CoB bylo jedno z mejch velkejch přání a pořád nevěřim tomu, že stáli asi pět metrů přede mnou. Měla jsem super výhled na Roopeho a celkem i na Janneho a viděla jsem Aleximu na hlavu, takže celkem dobrý, i když jsem i tentokrát hodně času strávila se zavřenejma očima :D A nejenže CoB hráli samý pecky (já od nich žádnou nepecku neznám, popravdě), ale kromě hudby, svýho fanatickýho ječení refrénů a tuny debilních úsměvů je tu víc věcí, na který nezapomenu - zvuková zkouška. Pustili tam nějaký country a do toho Alexi dokola řval "fuck" nebo "fucking". Takhle to zas tak vtipně nezní, ale tam se všichni řezali jak blbý, včetně mě. Další momentky byly, když Alexi polil Jasku nebo jak pěkně naběhnul k Jannemu na sólo. A hlavně jak řeknul česky děkuju... Ještě teď to slyšim v hlavě. Áááá, já se zbláznim. On je tak hrozně sladkej... A usmál se našim směrem. A Jaska kousek před nás hodil paličku, achjo... Škoda, že jsme nestály o kousek vepředu. A hlavně škoda, že jsme nebyly v první řadě, tam bych se asi zcvokla. Navíc tam Alexi podával lidem ruce a to bych se zcvokla totálně. Dost dlouho bych nežvencala o ničem jinym, ale i bez Alexiho krásně potetovaný ručky jsme s holkama áchaly, jak jsou on a ostatní Childreni úžasný.
Koupila jsem si aspoň jejich cédo, moje oblíbený - Follow The Reaper. Brácha je dneska v práci, akorát se ted někdy staví na oběd a pak zas odejde a vrátí se v pět, tak si vypůjčím jeho hi-fi věž a na plný koule si to pustim.
A moje současná nálada... Netušim, fakt ne. Závaly štěstí, že jsem tam byla a závaly depresí, že už tam nejsem. Je to tak napůl. Nevim, kdy znova spatřim Childreny a nevim, kdy znova spatřim Lobelii s Miharu, mý dva skvělý spolucvoky. Už se mi stejská. Achjo.
Jestli se CoB nedostaví na svym příštim tour do Prahy, asi udělám downfall z okna.
Jo, "udělat downfall" je jeden ze spousty slovních výrazů co jsme si s holkama oblíbily. Společně s dalšími jako: Aaaaach, Alexi, Allu, Henri, moi moi toi toi, Kurvinen, Okurkinen, Želvinen, Citronen, Peero Jakotyč, Quasimodo, kuřecí brutalburger, sladkej a krásnej.
Spousta z toho se těžko racionálně vysvětluje, ale dejme tomu takovej Quasimodo vzešel z toho, že mě cosi píchlo do prstu, kterej mi otekl a vypadalo to, jako bych na něm měla hrb. Tak jsme mu začli říkat Quasimodo. Hrozně vtipný, což?
Ještě mě trochu bolej hlasivky. Nejenže jsme na kapelách ječely jak máklý, ale i doma jsme si hodně zpívaly - buď Nightwish nebo jsme předělávaly lidovky. Pak sem napíšu jeden text, co se nám povedl, ale je to dost na hlavu :D Taky jsme si vyřvavály Punch Me I Bleed (kde jsem se od Miharu dozvěděla, že se to čte "punč" :D) a pár dalších věcí. Proč jen nejde vrátit čas, perkele...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Children Of Bodom x Nightwish

Childreni!
Nightwish!

Komentáře

1 Xavier Fender Xavier Fender | Web | 16. srpna 2010 v 12:17 | Reagovat

Ty vole, já ti dával tak dlouhý koment a najednou zjistím, že stránka nenalezena.. :D bych teď taky nejradši udělal downfall, protože se mi to nechce celý znova vypisovat! :D

Takže.. BA ti závidím, ale nejlepší by tam pro mě byli asi Fear Factory, jelikož CoB moc neznám.. :( a štve mě to, protože o nich každej básní :D
No každopádně to muselo být skvělý.. opravdu zážitek.. však já na Mástru taky nemohl uvěřit tomu, že je doopravdy vidím, že jsou přede mnou, že si je můžu vyfotit.. a oni mi vždycky uhnou :D autogramiádu jsem taky nestihl :( to naštve.. a  to prý ještě byla prodlužovaná (nevím, kde na tom byli, mě to tak nepřišlo!).

No a Joevi jsem měl chuť popřát to samé a ještě to pikantně rozepisovat :D ale mám v SB pár jeho fanynek (nechápu..), tak mi to vůči nim přišlo kruté.. :D

2 Jilliane Jilliane | Web | 16. srpna 2010 v 12:35 | Reagovat

Taky bych CoB ráda někdy viděla naživo :D
úplně je zbožňuju :) . A ty "slovní výrazy" mi způsobily 20 minutovej záchvat smíchu (myslim vážně) x) :D :D x)

3 Zdebra Zdebra | Web | 16. srpna 2010 v 14:59 | Reagovat

Toho úvodu jsem se lekla. :D
"moi moi toi toi"? :D
Na ten text se těším. :) A mně je zas pořád smutno po MORu.

4 Xavier Fender Xavier Fender | Web | 16. srpna 2010 v 16:01 | Reagovat

[3]: jo, mě taky.. :D

Asi chápu, proč sis tu píseň zamilovala.. mě, i když nejsem jejich velký fanoušek, se totiž taky moc líbí.. ;) mají skvělou hudbu :) to jsem ani nečekal.. a ten začátek.. jo zaujalo mě to hned :) a v neposlední řadě mají i pěkný obal alba :D

A teď jednu vlezlou otázku.. :D
Co to znamená "Henri on toi toissa"? ;)

5 Xavier Fender Xavier Fender | Web | 16. srpna 2010 v 16:13 | Reagovat

Jako na těch záchodech? :D Tak to chci znát prapůvod! :D

6 Lawiane Lawiane | Web | 17. srpna 2010 v 22:11 | Reagovat

ten první řádek mě viděsil. Super, že sis to tak užila. Wow, to ani nevím, že tam byli Moonsorrow :-o

7 Allu Anssi Miharu Allu Anssi Miharu | 20. srpna 2010 v 18:45 | Reagovat

Twl, twl twl twl!!! Já nemám, co dodat, nejlepší dny mýho života, fakt!! S vámi dámy a s našima metalov´ýma sladkýma zlatíčkama!! Aaaaaaaaaah :-D ... Myslim, že něco podobnýho už se jen tak opakovat nebude :-(.

8 Lobelie Lobelie | Web | 20. srpna 2010 v 20:32 | Reagovat

[7]: Ségry, já je miluju :-D Co bych bez vás, cvoci mí milovaný, dělala :-D Zazpívá si se mnou někdo? K Bodomu je céésta... :-D

9 Miharu Miharu | 21. srpna 2010 v 20:25 | Reagovat

[8]: Oh yeees! Jako žádná zééé sta, vroubená je Reaperamaaa :D

10 my-shit my-shit | Web | 22. srpna 2010 v 15:23 | Reagovat

Ty jsi byla na BA ?
Taky jsem chtěla ale neměla jsem peníze a ani čas nebyl... každopádně ti to fakt závidím, vidět na živo CoB, Gorgoroth a tak :(

11 Miharu Miharu | 22. srpna 2010 v 19:27 | Reagovat

[10]: Dokonalost, to ti povim, já původně jet taky neměla, protože jsem měla nedostatek peněz a neumim si představit, kdybych nejela. Přišla jsi o dost...

12 Takmari Takmari | E-mail | Web | 22. srpna 2010 v 20:09 | Reagovat

moi moi toi toi je roztomilý :D:D
a CoB se mi líbili, i když je už asi 2 roky neposlouchám... naživo prostě nezklamali :-)
na autogramiádu Hypocrisy jsem ani nezkoušela jít :D ale nevadí, hlavní je, že fotku s Peterem už mám z loňska <3
a největší zážitek pro mě byli právě Hypocrisy, a Gorgoroth stáli za houby :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama