Říjen 2010

Rubikova kostka posledního Přemyslovce

29. října 2010 v 17:02 | Hate
Máme prázdniny. Tak. Řekla jsem si, že by možná nebylo na škodu napsat po dlouhý době nějakej článeček o tom, jakpak se mi daří.
Ve středu večer mi sem přijela Lobelie, má drahá kudlistická sestra, kterou jsem viděla naposledy v srpnu při jednom úžasném festivalu nazývaném Brutal Assault. Hate a Lobelie v jednom baráku, no to teda potěš koště. Čas jsme trávily ááchánim nad fotkama různých bytostí, čmáráním blbin na papír (včetně zubatý kytky, zdeprimovanýho reapera bez kosy, zdeprimovaný kosy bez reapera, Rubikovy kostky, posledního Přemyslovce, TNT, toi toiky, retroroury, retropýra, Ozzyho, jednoho týpka od nás ze školy kterýho ani vůbec neznám, prapodivný brambory, ježka v kleci, mrkve, opice s kšandama a tak dále), pomlouváním neskutečně nechápavých a zlých lidí, čtením snad všech existujících horoskopů (ne, že bysme tomu věřily, ale člověk se tam vždycky dozví tunu zajímavejch věcí), věštěním z karet (kdy se mi Lobelii podařilo vyvěštit, že v její budoucnosti vidím nějakou odporně hnusnou a falešnou ženskou, která jí bude znepříjemňovat život a ještě nějakého "mladého muže se světlými vlasy a světlýma očima"), pořizováním fotek na městskejch hradbách (featuring extrémně drsný výrazy, karkulkovsky červená mikina, sluneční brejle, děsně kchůl pózy a objímaný strom) a přejmenováváním Finů.
No jo, to by nikoho jinýho nenapadlo, vytvořit ve dvě ráno ze členů svejch oblíbenejch kapel osoby nosící jména Alfons Lejno, Richard Laskonka, Jindra Kovář, Jánošík Virvál, Jasoň Ratlík, Tomáš Holínka, Marek Hirošima, Ernest Horymír a Julián Nevořezaný.
Dále takovej čtyřruční Blooddrunk nebo Amaranth na piano a rozhovory s imaginárně přítomnejma Finama, končící Emppuem a Anette narvanejma v pračce, Tuomasem, co se proměnil v klobouk, Marcelem, bytostně milujícím kšandy a Tarjou a Alexim, který si vyměnili podobu... Člověk by neřekl, čeho všeho se ještě dožije.
Mam najednou děsnou chuť na sladký. A cejtim se velmi zdeprimovaně. A právě jsem si vzpomněla na plakát na nějakou halloweenskou diskotéku, kterej jsem si prostě musela vyfotit. Dala bych to sem, ale máme s bratrem dohromady jeden kabel na mobil, takže kabel má někde on a já nevim, kde. Prostě oranžovej papír, kam někdo naprosto beze studu hodil logo Helloweenů a pod to nápis "discoshow". Smutné.
Jinak, v Práglu mi byli zakoupeni Nevídaní akademici, nejnovější z knih ze série mojí milovaný Zeměplochy. To se těšim, až si počtu, třeba mě přejde ta depka...

WANTED!

25. října 2010 v 18:06 | Hate |  Další blbiny
Tento článek sem dávám kvůli své drahé sestře Lobelii, která potřebuje zjistit totožnost jednoho níže popsaného člověka. Onen inzerát byl sepsán mou druhou drahou sestrou Miharu a původně se nalézá na našem společném blogu.

Hledá se kluk, kterej byl 8.10. 2010 na koncertě Tarji Turunen v Praze. Mohlo mu bejt kolem

18ti a byl tam s týpkem, co měl světle hnědý vlasy v culíku a tričko Nightwish - Nemo. On sám měl svázaný blond vlasy, dlouhý po ramena, světlý oči a tmavej ohoz. Stáli vlevo u zdi, u levýho vchodu, za nima stála slečna v kožený bundě a párkrát se onomu dotyčnýmu zamotala do vlasů. Kluk na konci koncertu seřval maníka, kterej tam mával s finskou vlajkou, že nevidí, a po tom, co odehrála předkapela, zhruba kolem devátý, si šel koupit plakát Markize. Kdybyste ho někdo náhodou znal, nebo o něm něco věděl, tak, prosím, dejte vědět!!!


Agathodaimon - Serpents Embrace

20. října 2010 v 18:55 | Hate |  Muzika
No jo no, poslední dobou jaksi nevim, co psát, tak tu máte aspoň song... :D

Don't you be afraid of me only kissing your shadow...

12. října 2010 v 16:33 | Hate |  Mý osobní žvásty
Helou, lidi.
Já jsem fakt čim dál tim línější. A je mi čim dál tim víc všechno jedno. Co se s věcma patlat, vždyť vono to nějak dopadne.
Kdyby mi to nebylo totálně jedno, asi bych se začínala už teď děsit svejch budoucích známek na vízo. Vim, že zejtra píšem z chemie. Mam času spoustu. Ale podívat se na to? Hahahááá, mně se tak nechce. A vůbec, jednička nebo pětka, co jako s tim? Fakt mi na tom nezáleží. Dneska jsem schytala pětku z němčiny za to, že si v domácim sešitě nedělam opravy. A jako co.
Slohovky? Úkoly z češtiny? No to vůbec. Nedělala jsem to nikdy. V životě jsem doma neotevřela učebnici, písemky blbě a stejně mi na konci roku dává jedničky, tak co. Ještě, že tohle nečte, to by mě letos na vízu asi už čekalo něco jinýho, haha.
Vždycky jsem si řikala: Hate, ty seš blázen. A teď si řikam: Hate, ty seš ale naprostej namajákšplouch. Ano, až tak je to zlý, že jsem si musela vymyslet nový slovo. Jsem úplně mimo. Dělam všechno, kromě toho, co dělat mam. Myslim na blbosti. Zdaj se mi blbosti. Jdu po ulici a uprostřed cesty se zničehonic začnu smát. Mně už fakt totálně hrabe a nevim, jestli je to dobře nebo blbě :D Ale tak co...
Právě jsem dokráčela domů z hudebky... Na kytaře to probíhalo dneska celkem dobře, protože většinu hodiny si pan učitel prohlížel Eddieho, brnkal si na něj a ještě si tam dokonce šrouboval, jestli mi tam prej ve fabrice nedali něco blbě :D Na piáně jsem se dneska celou hodinu rejpala v jedný skladbě. Proč se vždycky musim nejvíc věnovat nějaký skladbě, která mě bere nejmíň? Teď konkrétně je to Poetická polka od Smetany. No abych to shrnula, pod pojmem "poetická" si teda představuju spoustu věcí, ale tohle tak úplně ne, no. Možná to taky bude tim, že to zhruba do rytmu šneka lezoucího o berlích, mezitimco to má znít jaksi víc "vivo", ale co.
Včera o těláku se stala jedna nepěkná věc... Hráli jsme softball a jedna holka to schytala míčkem do nosu. Já na ní neviděla jednak proto, že pak stála skloněná a taky proto, že se kolem ní okamžitě nakupila celá třída, ale mně, jakožto citlivýmu člověku, se dělalo blbě už jen při pohledu na tu louži krve na zemi, takže je to jedině dobře. Další důvod, proč mi tělák leze na nervy - člověk aby se tam furt bál, že to něčim někam schytá. Třeba když jsme si měli házet do vejšky koulí... Hnusná je sama o sobě dost ta představa, že bych si to pustila na nohu, natož ještě si s tim házet nad hlavou a obzvlášť poté, co nám pančelka vyprávěla, jak si to jedna holka na tu hlavu hodila? Uhh, ne, dík.
Jak o život to teda je vždycky, když klukům kamsi zmizí učitel, šoupnou je k nám a hrajem třeba vybiku. Kluci samozřejmě rány přes celou tělocvičnu a aby nám mířili na nohy, to néé, u nás se hraje na headshoty. Já to taky do hlavy párkrát schytala, ale naštěstí nijak hrozně. Bylo spíš horší, jak mi jednou ten míč přistál kdesi mezi krkem a břichem, ale tak žádnej úraz se nekonal. Jen to bolelo jak sus scrofa (-latinsky název jednoho zvířátka).
Jinak, co jsem koukala, jsou všichni od nás hluboce zklamáni nepostupem Brejdens Bradrs v ČS má talent. No popravdě, já ten pořad nesleduju, zahlídla jsem jen pár věcí a BB v teplákách se svejma "tanečníma kreacema" mě teda bavili víc jak ty klasický ukníkaný slečinky. Bylo ještě docela zajímavý v tom videu koukat, jak polovina lidí v hledišti pocházela tady od nás ze Žatce, aby je podpořili :D
Opět mi docházej nápady, co víc říct. Proto bude lepší to useknout, Síla ať vás provází :D

Happy birthday!

8. října 2010 v 20:59 | Hate |  Oblíbený blogy
Takže, kromě toho, že přesně za půl roku bude jednomu hrozně muáá člověku (jo, tomu, jak jsem slíbila, že o něm nebudu furt psát... ehm :D) dvaatřicet let, slaví právě dnes narozky má drahá bodomofilní sestra Lobelie. Tak jsem si řekla, že jí sem speciálně k této slavnostní události hodim nějaký ty obrázky mistra Blacksmithe, když vim, jak moc ho má ráda :D

Uh, um, em, well, I mean, you know...

4. října 2010 v 22:07 | Hate |  Children Of Bodom
Tak jsem dneska počítala, kolikrát Alexi do jednoho interview dlouhýho cca 5 minut 17 vteřin stihne natěsnat těch svejch "you know". Víte kolik? 58, to je průměrně jedno "you know" za 5,47 sekundy. Že mu to jde, co? :D
(PS: No jo furt, příští článek už bude o něčem a někom jinym... :D)

Beware The Heavens

3. října 2010 v 17:54 | Hate
Moikka, lidi!
Aj fíl gréééjt! A nikdo mi nepřipomínejte, že zejtra píšem nejmíň dvě písemky, z čehož jedna je poměrně obsáhlá, máme do čtyř a o odpoledku extradůležitýpředmětkdepolidechházítemíče. No k čemu byste mi to připomínali, když já debil si to připomenu sama, že. Ale co. Pondělky stojí vždycky za starej knedlík, ale teď furt ještě máme neděli, tak co se s tim trápit. A hlavně jsem si dala předsevzetí si s tou pitomou školou nedělat takovou hlavu. Když jsem tam, klidně můžu mít sto chutí někomu omlátit o hlavu školní atlas, ale doma se s tim trápit nehodlam. Tak.
Po dlouhym a úmornym hledání jsem včera našla jednu stránku, která mi umí texťák převíst do souboru, kterej přečte i muj dědamobil (no tak dobře, zas takovej děda to neni, ale že by měl nějaký extra funkce se taky říct nedá), takže jsem si tam okamžitě přehodila texty od Childrenů, od Nightwish a ještě pár dalších blbostí, jejichž názvy ani obsah nechcete ani nepotřebujete znát :D
Už jsem vzdala tu snahu přesvědčit sama sebe, že se na to nový album CoB netěšim, protože se těšim. Ale přísaham, že jestli mě to zklame, tak už jim napříště na nějaký těšení fakt kašlu :D Jsem fakt zvědavá, co z toho bude. Ty názvy songů mě poněkud... překvapily, ale když si vezmu, jak je natřiprdelní od nich třeba taková Červená Karkulka, tak mi to je vlastně fuk :D
AU! Dala jsem si facku, protože bych už konečně mohla začít mlít o něčem jinym, než je parta pěti úžasnejch finskej magorů (a krásnejch a talentovanejch a... sakra, to vypadá na další facku).
Ze Západní fronty mam zatim přečtenejch přes 30 stránek. Já jsem vůbec teď nějak líná číst. Ale to už dlouho. Místo toho jsem neuvěřitelně nelíná poslouchat.
Od předvčerejška totiž už brácha spí ve svym novym bytě, hurááá! Štve mě, že to nemohlo bejt už o prázdniny, ale tak co. Jsem ráda, že to nakonec dopadlo. Můžu si bejt vzhůru tim pádem do kolika chci, můžu si tu dělat co chci, nikdo mi do toho nekecá a je to prostě super. Zas jsem si trochu zahrála na kytaru, pár lehčích doprovodů, nějakej ten lick a vůbec. Poněkud mě deprimuje, jak málo toho umim a že to asi o moc lepší nebude, ale co. Nejsme prostě všichni géniové, od toho jsou tu jiní (povětšinou ze severnějších krajin...).
Teď právě provádim velkej vnitřní souboj, jakym songem to zakončit... Ne, že bych myslela, že si to někdo pustí, ale prostě mam chuť sem něco dát, no :D Nemůžu se rozhodnout mezi dvěma věcma, ale nakonec zvítězí asi Sinergy, když už si je tu pouštim prakticky celej den... Tenhle song mě zatim chytnul asi nejvíc (ještě spolu s Midnight Madness)... Enjoy! :D

Perfect Stoooorm!

1. října 2010 v 21:56 | Hate |  Vteřinový dřysty
Jsem hrozně líná psát cokoli dalšího, takže tenhle článeček bude prostě jen kratičkej výcuc infa o novym albu Childrenů.
Datum vydání bylo nejdřív určeno jako "někdy v únoru nebo březnu", Henkka nedávno potvrdil datum sedmého března, ale znáte to... :D Řekne se březen a vyjde to buď v únoru nebo červenci.
Ještě nebyl odhalenej název alba, ale Alexi prozradil názvy dvou songů - Not My Funeral a Miss Suicide.
Hudebně je album údajně "typickej Bodom", samozřejmě opět s novejma prvkama, jak je tomu u každýho alba. Tohle zrovna bude opět víc orientovaný na kytarový riffy a kytary celkově, žánrově půjde do blacku a bude tvrdší a rychlejší, sóla ale zároveň budou melodičtější a "jednodušší na pochopení".
Sakra, já se těšííím! :D Alexi mě potěšil tím blackem, obávala jsem se zas nějakýho thrashe... No uvidíme, co z toho bude :)
A tady vám házim Knuckledustera na poslech :)