5. prosince 2010 v 14:46 | Hate
|
Zdravim, přátelé moji...
Zas se cejtim lehce zdeprimovaně... No, nevim jestli zas je zrovna ten nejlepší výraz, po kterym jsem mohla sáhnout. Dejme tomu, že spíš furt, zhruba tak poslední... dva měsíce?
A to jsem se dneska ráno cejtila šťastně a to tak nějak bez důvodu... Pravda, víkendový rána jsou úžasná věc - probouzim se v sedum a asi do jedenácti se klidně vyvaluju v posteli a necham naplno pracovat jen svojí šíleneckou mysl. Když už si nepamatuju svý sny, dohánim si to snění aspoň po ránu. To, že jsem přitom vzhůru, je už jiná věc, ale koho to zajímá.
Posloucham si tu Master Passion Greed... ááá, ten song mi tak nádherně sedne k náladě... Dál to vypadá asi na Needled 24/7, You're Better Off Dead a asi si zas jednou pustim něco od Death.
Jinak, v pátek jsem byla bráchovi na promoci... Bylo to takový vtipný, jak na sobě ty rektoři, učitelé a nevim kdo ještě měli takový středověký barevný hávy a mluvili tak vážně, že by si člověk myslel, že je na pohřbu, kdyby ovšem rektor v těch hadrech nevypadal spíš jak Santa Claus, co si nechal čepici doma.
A musim se vám pochlubit, brácha dostal červenej diplom - on byl vždycky chytřejší jak já, no... :D
Mam nový kozačky. Děsně kloužou. Chodit s nima venku je tak na držkopád, ale furt je to lepší než ty moje starý, který hřály asi jak průměrná lednice.
Asi bych se měla zejtra učit na děják... Bohové, mně se tak nechce. Naše dějepisářka je jeden z těch učitelů, co má pocit, že je jeho předmět nejdůležitější. Samozřejmě, chápu, že je důležitý vědět, že Hitler byl kretén, ale proč si k tomu ještě musíme doma za úkol napsat referát, vypsat několik slovníčků, udělat výpisky z nový látky, vypracovat pracovní listy plus se učit lopatavíco všechno na zkoušení, to mi fakt hlava nebere.
Podobný šáhlý požadavky na nás má i matikář. Vždyť já NEHODLAM maturovat z matiky ani dějepisu, tak ať mi daj perkele pokoj! No dobře, o dějáku jsem ještě minulej rok uvažovala, ale to jsme měli jinou profesorku, tahle mi to zprotivila tim, jak bysme podle ní měli strávit veškerej volnej čas s rypákem v učebnici. To mě fakt nebere...
Nudim se. Nevim, co dělat. Nic už mě nebaví, nic nemá smysl. Ve věci, která mě z hodně mála mejch koníčků bavila tak nějak nejvíc, taky už nevidim žádnej smysl. Vždyť je to celý o ničem, perkele, proč mi to došlo až teď?!
Proč lidi slibujou to, co nemůžou splnit? Proč furt melou o tom, jak vám pomůžou a pak se na vás vykašlou? Mě už to fakticky nebaví, do kelu, nebaví mě NIC, jen dřepět a poslouchat Marcův hlas. Číst si nechci, psát nechci, na piáno hrát nechci, skládat nechci a na Eddieho taky hrát nebudu.
Asi se tu jednou unudim k smrti, fajn...
To máš dobrý, já z toho dějáku maturovat asi budu... ale učit se nehodlám. Zkoušená jsem byla minule (za 2-, i když jsem jí řekla všechno!), všechny písemky jsem psala... kašlu na ní!