Chtělo by to změnit design. Nejenže chtělo, přímo mě to prosí. Klaani miluju, ale už tady tvrdnou zatraceně dlouho.
(EDIT o 3 hodiny později - taak, design změněn. Klaani miluju, ale Sinergy miluju víc ♥ )
Řeknu vám, jsem já to ale ztracená existence. Jako bych ani nežila v tomhle světě... No jo no, jsem velkej snílek (velkej snílek měřící metr padesát devět, ale všichni chápete, že tak to myšlený nebylo). Dřív se to projevovalo tim, že jsem pořád četla - a skoro samý fantasy. Teď už tolik nečtu, nějak mi k tomu chybí chuť, ale občas si přece jen nějakou tu papírovou kamarádku k ruce vezmu.
Teď se to projevuje tak, že jsem 25 hodin denně 8 dní v tejdnu MIMO.
Totálně mimo.
Když se ráno proberu, jsem myšlenkama na nějakym zázračně úžasnym místě, kde setrvávam ještě několik hodin, než vylezu z postele. Když z postele vylezu, většinou jdu buď
a) do školy - nedávam pozor, válim se na lavici a rozvíjim si svoje tisíce imaginárních světů
b) k počítači - zapnu ICQ a otevřu konverzaci se ségrou, kde vymejšlíme nějakou nadpozemsky úžasnou ptákovinu
Večer obvykle co nejdýl v kuse posloucham hudbu, což už je sám o sobě únik z reality, protože člověk nemusí při poslechu myslet na všechny ty blbosti, co ho sužujou (občas ho teda sužujou i tak, ale ne tolik). A když v noci lehnu do postele, zase už bloudim v myšlenkách kdesi daleko.
Já jsem se v tomhle světě neměla narodit, protože tu stejně nežiju, hehe.
Ale co, vždyť normální svět je jen pro lidi bez fantazie...
A hodim vám k tomu něco na poslech - a dívejte i na ten klip, je moc pěknej.
Usylmä |
Já takle "žiju" pořád a posledních pár týdnu obzvlášt. Akorád já jsem ted jaksi číst začala :-D.