Když nechám nůžky tančit po papíře, nezůstanou ani slova

8. srpna 2011 v 17:02 | Hate |  Mý osobní žvásty
Zdravim, osoby.
Netvrdim, že už se sem vracim, netvrdim, že ne. Jsem líný prase, kterýmu dělá děsnej problém sesmolit jednou za čas pár vět, no. Teď jsem ale dostala chuť psát, tak píšu.
Co mě k tomu přimělo? Na blogování je jedna věc krásná - člověk se tu může vykecávat do aleluja a nikdo na něj nečumí jak na blázna, narozdíl od reálu. A vždycky se najde někdo s podobnejma názorama. Narozdíl od reálu.
Takže, co u mě novýho? Za dva dny odjíždim na Brutal. Určitě bych se tam i těšila, nebejt toho, že teď nemam náladu se na nic těšit. Ani s nikym mluvit. Nemam náladu s nikym mluvit, ale zároveň nemam náladu mlčet. Vždycky jsem milovala svuj klid, nejradši ze všeho jsem byla doma a měla jsem radost z toho, že mě nikdo neotravuje. A teď? Teď bych byla tak ráda, kdy mě někdo otravoval... Kdybych za to aspoň někomu stála. Už mě to věčný válení se doma štve. Jenže pořád lepší bejt sama doma jen se svejma myšlenkama než někde poletovat s lidma, se kterejma si nerozumim. Předminulý prázdniny (nebo kdy to bylo, všechno mi to splývá) jsem věčně lítala ven se svejma spolužačkama, ale... paradoxně jsem se cejtila ještě osamělejší než jindy. Nikdy jsem se mezi nima necejtila fakt dobře, nikdy mi tak úplně nerozuměly a ani já jim. A i když to byly fajn pohodový holky, žádný namyšlený krávy, prostě mě nebavilo s nima bejt, jen jsem z toho pak vždycky měla blbej pocit, když jsem s nima někam šla.
Vždycky jsem měla pár lidí, na kterejch mi záleželo, pár lidí, kvůli kterejm jakoby svět měl smysl. Jenže oni všichni postupně odcházej, mizí z mýho života. Bylo by fajn, kdyby takhle jednoduše i odešli z mýho srdce, ale to jaksi bohužel nejde.
Ani jim to, že odcházej, nemůžu vyčítat. Neni to tak, že by se na mě vyflákli, když je potřebuju. To dělali všichni vždycky (dobře, tak skoro všichni), s tim už jsem se celkem smířila, že jsem všem dobrá akorát když po mně něco chtěj.
Jde o to, jak se všichni děsně mění. Z lidí, se kterejma bych prokecala celej den a pořád bysme se měli o čem bavit, z lidí, který pro mě byli všim, se stávaj jakýsi nezřetelný stíny ve tmě. Je to jako by pro mě už byli mrtví, protože ty, který jsem měla ráda, už to nejsou.
Sakra, vy si o mně fakt podle těch keců musíte myslet, že mam nějakou duševní poruchu nebo co :D Ono to vypadá, že jsem furt zdeprimovaná, ale neni to tak... Nemam pořád blbý nálady, ale když už je mam, prostě mě většinou chytne psavá, no. Vsaďte se, že na tom Brutalu budu roztlemená jako bych byla na drogách. Jenom teď moc veselá nejsem, protože mě mrzí jedna věc, která teda už se děje poměrně dlouho, ale až teď mi to tak nějak dochází... A zas si to i spojuju s jinejma věcma, takže o to je to horší.
Divíte se, že nemam cizojazyčnej nadpis? Ha! Ono to původně pochází z jednoho finskýho textu a ta věta se mi líbila, tak jsem si ji sem musela hodit, ale zas finsky by tomu skoro nikdo nerozuměl. O ty prázdniny se hrozně nudim, takže tady vyvádim všelijaký ptákoviny, jako že si tu čmáram nepříliš přesný podobizny mejch drahejch muzikantů, občas zase čtu knížky, překládam nějaký texty od Indicy a hlavně - POŘÁD NĚCO POSLOUCHAM.
Nebejt mýho drahýho Metalu, tak už mi asi hrabe.
Eh, moment - mně hrabe i tak. Fajn, zapomeňte na to.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Česká kapela by měla mít texty...

Česky
Anglicky

Komentáře

1 Usylmä (Jilliane) Usylmä (Jilliane) | Web | 8. srpna 2011 v 18:26 | Reagovat

Moi,
mám pocit, že vím, jak ti je. No, dobře, tak přesně to nevím (protože nikdo nemůže nic vědět přesně o tom, jak se druhý cítí) . Máme to podobné.
Hele, do Finska ještě chybíš ty :D .Taky musíš někdy jet :D

2 vivienne vivienne | Web | 8. srpna 2011 v 19:16 | Reagovat

pocity jsou občas svině, myslím, že tuším jak ti je, taky jsem to zažila (zažívám..)
No a Brutal - doufám, že budou fotky, taky bych tam ráda jela, ale nemohu ( jako vždy!), tak si to uží i za mě :-)

3 Zdebra Zdebra | Web | 8. srpna 2011 v 21:26 | Reagovat

Taky se tak většinou cítím. Štve mě být pořád zavřená a poslouchat pak, jak všichni někde byli. Vždycky ve škole po prázdninách si všichni vyprávěli zážitky a pak se podívali na mě, zeptali se, kde jsem byla, řekla jsem, že nikde, chvilka ticha a zas se bavili. A zrovna loni, když jsem už měla co říct, tak už bylo po všem...
Přesně tak, Metal nás drží, abysme se nezcvokli. :D

4 Jill Jill | Web | 9. srpna 2011 v 16:46 | Reagovat

Něco z těch věcí, co tu píšeš naprosto chápu a něco zase ne... Nicméně v tomhle máš určitě pravdu, že se najde někdo s podobnýma názorama:-) Ty komentáře mluví za vše...
Pořádně si užij ten Brutal \m/

5 Endaria Endaria | Web | 9. srpna 2011 v 17:19 | Reagovat

No vidíš to... mě například štve, že lidi se kterejma si rozumim jsou na druhý straně republiky a ti, s kterejma jsem si rozmněla dřív jsou sice z Prahy ale to, proč jsem si s nima rozumněla asi někam vysublimovalo. Takže - jo, taky furt jen sedim doma a poslouchám hudbu:D

6 Xavier Fender Xavier Fender | Web | 10. srpna 2011 v 13:23 | Reagovat

Myslím, že to v průběhu života zažije téměř každý (každý, kdo má mozek a nějaké pocity, které se neomezují jen na starost o make-up a oblečení) - odcizení. Není možné, aby se člověk vždy cítil šťastný s každým, byť nemá důvod být nešťastný. ;)

Užij si Brutal, myslím, že je to skvělá kompenzace toho, žes nebyla na Mástru. Předpokládám, že na SSOGE ani KYPCK nepůjdeš? SSOGE dle mého na MoRu excelovali, jak probíhá vystoupení KYPCK nevím.
Těším se každopádně na barvité vylíčení všeho (úplně všeho, tak si koukej všímat detailů) a na pořádné fotky! ;D

7 Lawiane Lawiane | Web | 11. srpna 2011 v 20:52 | Reagovat

s tím, jak se lidi mění, to úplně chápu. Takhle se mi změnily kámošky ze základy. Obzvláště jedna, je úplná opak mě, nechápu, že jsme se spolu tak bavili. Já bych se s ní ráda bavila i když ZŠ už je minulost, ale z její strany prostě nebyl zájem, je tak komunikativní, že si převelice rychle najde náhradu za tebe i ostatní.

8 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 11. srpna 2011 v 22:46 | Reagovat

No ne, ty ještě žiješ=)
Přátelé, kteří za něco stojí a přijdou, když je potřebuješ, je holt těžký najít. To, že se lidi mění, je bohužel pravda (i když u někoho to samozřejmě může být změna k lepšímu).
Navzdory všem negativním pocitům si Brutal užij a tam určitě najdeš spřízněné duše;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama